Pokud jsi na blogu nový a naskočil rovnou sem, doporučuju začít od 1. kapitoly. Ne kvůli napětí. Ale protože bez kontextu — kdo je kdo, jak to celé začalo a proč se pořád mele to samé dokola — by tohle mohlo působit jako přepálený výmysl naštvaného chlapa po třetím pivu.

Pokud jsi na blogu nový a naskočil rovnou sem, doporučuju začít od kapitoly 1.

V minulé kapitole mašina nabrala obrátky, Mordor spolupracoval a Královna slíbila, že pokud děti nebudou večer doma, volá policajty.

V minulé kapitole jsme si ukázali, jak se ten stroj začíná roztáčet.

V minulé kapitole jsme se podívali na to, jak vypadá dohoda na papíře — notářsky ověřená, podepsaná, připravená ke schválení. A hlavně na to, jak rychle se z ní může stát úplně bezcenný kus papíru ve chvíli, kdy se zrovna nehodí do aktuálního scénáře.

V minulé kapitole - Křišťálová koule - jsme se podívali do křišťálové koule a sledovali, jak se slovní dohody měnily z minuty na minutu.

V minulé kapitole jsme si udělali malou odbočku a podívali se blíž na fenomén třetího rodiče (viz Třetí rodič )

Než se do toho pustím, jedna důležitá věc. Tahle kapitola není manuál ani obecná pravda. Je to jen moje osobní zkušenost z pozice rodiče. To, jak jsem já prožíval roli třetího rodiče ve své rodině. Jak jsem to viděl a cítil. Každá rodina je jiná. Každý příběh má svoje tempo. Tohle je ten náš. Začal se psát 2 roky zpět......

To slovo, které dokáže člověka rozsekat, osvobodit nebo z něj udělat hvězdu bulvárního vesmíru.

Štědrý den v království začal nečekaným příběhem o tom,

Soud, kde mě před pár dny označili za hackera a následně nechali jít, máme za sebou.

Než se pustíte dál, je dobré říct jednu věc: