Pokud tohle čteš, je dost možné, že jsi v období, kdy se ti život otočil naruby. Přišel konec jistoty, rutiny a světa, který jsi znal.

A ty musíš nějak fungovat a poprat se s tím. Pracovat,  starat se o děti, rozhodovat, řešit atd.

Tenhle text není návod. Je to pár věcí, které mi pomohly přežít první měsíce. Možná pomůžou i tobě.

1. PRVNÍ MĚSÍCE JSOU CHAOS. A JE TO NORMÁLNÍ.

Na začátku máš pocit, že musíš všechno zvládnout hned:

• právní věci

• bydlení  

• finance

• péči o děti

• vlastní hlavu

REALITA? První měsíce jsou chaos.

Budeš:

• zmatený

• unavený

• přetížený

• emočně vyčerpaný

To není slabost. To je normální reakce na nenormální situaci.  Tvůj úkol v téhle fázi není " si teď vyřešit život". Tvůj úkol je nezlomit se.

2. NENECH SI VZÍT VÍRU

Velmi brzy začneš slyšet věty typu:

"To nezvládneš."

"Tolik dní s dětmi je moc."

"To je pro děti náročné."

"Tohle není reálné."    A začneš o sobě pochybovat.

Pokud ale víš, že:

• se chceš podílet aktivně na výchově svých dětí

• chceš být rodič, ne jen návštěva

• zvládáš se o děti starat

• dětem nějaký režim vyhovuje

Nenech si vzít víru, že to jde.

Bude spousta lidí, kteří ti budou vysvětlovat, proč to nejde. Ale nikdo z nich nežije tvůj život. Usiluj o takové zapojení do života dětí, které dává smysl vám. Ne o to, co uklidní okolí nebo zapadne do představ ostatních.

3. VYHLEDAT POMOC NENÍ SLABOST

Když nevíš, jak dál:

•  terapie

• psycholog

• mediace

To všechno je naprosto v pořádku.  Jsou místa, kde ti pomůžou i zdarma. Potřebuješ být funkční. Ne jen přežívat. Děláš to kvůli sobě a kvůli dětem. Protože děti potřebují rodiče, který funguje, ne rodiče, který se hroutí. Říct si o pomoc je znak zodpovědnosti. Ne selhání. 

4. NAJDI VENTIL, KDE VYPNEŠ HLAVU

Potřebuješ místo, kde na chvíli:

• přestaneš řešit soudy

• přestaneš řešit dohody

• přestaneš řešit budoucnost

Sport, psaní, procházky, hudba, cokoliv... Něco, kde jsi jen ty.     Bez toho to dlouhodobě nejde.

5. TENHLE STAV NENÍ NAPOŘÁD

Na začátku máš pocit, že chaos nikdy neskončí.

Ale postupně:

• se naučíš nový režim

• přestaneš být permanentně ve stresu

• začneš znovu normálně fungovat

Ne ze dne na den. Ale krok po kroku. A jednoho dne zjistíš, že už jen nepřežíváš.

Je v pořádku, že máš pocit, že jedeš na autopilota. Teď nemusíš mít odpovědi na všechno. Stačí udělat další krok. A pak další.